-

V temnu noci
v lese kdosi
chodí potají.
Nohy stopy nechají.

Jest dívka
lesní víla Střípka,
tak jménem pro průzračnost –
paprsky měsíce jdou ní skrz.

Její halenka větrem vane,
z nitek pavučin, pak lehká, ba ne.
Mochomůrky sukně mají,
nač jej krásnější závidějí.

Když nastává svítání,
postava slzy uroní.
Když už se první paprsky plazí
víla na ten den zas zmizí.