Sněženky

Venku sněženky kvetou,
jaro se blíží kvapem.
Z úlu letíme za včelkou,
jejíž úl oplývá medem.

Kličkuje mezi trávy stébli,
ladně dosedá na květ.
Pyl sedá si na její chloupky
a na další rostlinu se vydává letět.

Občas lítat jak ta včelka,
jen z květu si na květ.
Byla by oproti životu idilka,
je to však jen námět.

Žít život dlouhý
plný bolesti a štěstí.
Je jak pouho pouhý
dostání do zubů pěstí.

Ale má to i světlé stránky,
ta možná radost.
Za každý takový okamžiky,
se ujišťuji, že má cenu můj život.