Smutná

Když bloumáš nad bolestí,
jenž cítíš z nitra duše.
Když se ti tvůj démon mstí,
a tvé tváře nezůstanou suše.

Tak si prosím vzpomeň,
že jsem tu pro tebe.
A i když hm odpovíš akorát,
tak mám tě pořád rád.

Je pro mne těžké vyjádřiti,
co mé srdce cítí.
Ale prosím věz,
že krásných pocitů směs.

A když slzy roníš,
či je to mou představou.
Pukne moje srdce žalem,
nechci abys byla takovou.

Nechci abys byla smutná,
smutním z toho sám.
Ale stále buď sdílná,
prostor vždy ti dám.

Chtěl bych tě nějak ubezpečit,
tvoje slzy něžně sušit.
Smutek v omezené míře,
je jak okno od vykíře.

Teď je večer nedělní
a všechny emoce se násobí.
Nenech se vtáhnout ke dnu
a jestli jo tak tě zvednu.

Ale kuš,
jdi brzyčko spát.
Tím neříkám, že si se mnou nemáš psát.
Však já tě mám rád.