Jaruna (ó)

Snědá dívka s růžovými rty
nesla na náhrobní kámen
gerbery s bílými květy.
Lásky své vzdát hold.
Ó Maxmilián Old.

Jaruna ač běžně veselá
dnes byla spíše plačtivá.
Ztratila osobu blízkou,
je těžké ho nechat odplout.
Ó Maxmilián Old.

Po roce, když slavila Vánoce,
pořád ji to bolelo.
Však smutek ustupoval,
ale nedal ji v klidu nadechnout.
Ó Maxmilián Old.

Po dvou letech dlouhých
z cesty smutku odbočila.
V tu se slza uronila,
vzpomínce vzdala hold.
Ó Maxmilián Old.

Už neplakala dále
a našla si nového muže.
Co jiného muže učinit žena
jenž chce děti lůže.
Maxmilián mrtev nožem.

On padl v revoluční válce,
která byla jen krátce.
Jeho milovaná žena,
naříkala běda.

Chtěli spolu vše,
však jejich sny se rozplynuly.
Skrz na skrz zabodnutý
nůž nebo kolt.
Ó Maxmilián Old.

Čas šel dál a ona porodila děti,
deset synů měla.
Devět jich na vojně uhynulo,
však nejmladší přežil.
Ó Maxmilián Young.