Večerní

Venku je tma
a vysvitly hvězdy.
Ty ležíš a přemítáš
ani se nehýbáš.
Po dnešku tě zalévá únava,
když koukáš se do tmy.

Stačí jen mlčky ležet
vypnout se na chvíli.
Už to máš za sebou
a štěstí snad před sebou.
Už nikam nemusíš běžet,
máš za sebou dlouhou míli.

Zavři svá víčka,
zítra je taky den.
Na vlně snů se plav,
smutnými myšlenky se neudav.
Do říše snů tě odnese říčka,
někam do bezpečí, někam ven.