Shledání medvědů (próza)

Na paloučku u lesa, kde se hvězdy odrážely na purpurové studánce, stál medvěd se svými medvíďaty. „Tati, co jsi nám to chtěl ukázat?“ Zaptalo se jedno z nich. Medvěd odpověděl: „podívej se na oblohu, na ty krásné hvězdy a jak se třpytí… Byla krásná jako hvězda, dokonce svou krásou zastínila slunce. No a víte jak je to s hvězdy? Patří na oblohu. Děti, budu vám vyprávět o vaší mamince.“

„Bylo, nebylo, v jednom pohádkovém údolí lemovaném lesy žila medvědice. Kdo ji znal, tak věděl, že je snad jednou z nejhodnějších, nejinteligentnějších a nejhezčích bytostech na širém světě. Všehna zvířátka ji měla ráda a často si s ní povídala.

Když se rozkřiklo, že hledá ženicha, sešli se snad všichni medvědí z široka daleka. A protože byla medvědice vynalézavá, vymyslela 3 úkoly, které všechny kandidáty prověří.

Prvním z nich bylo přinést přesný počet ryb, které ji poslouží jako večeře. Zatímco všichni ostatní běželi rychle k řece, já se zdržel a zeptal se kolik ryb potřebuje, ona mi s úsměvem odpověděla a já se vydal lovit. 1. úkol jsem tedy úspěšně splnil.

Druhým úkolem bylo vystlat si svůj brloh tak, aby se jí líbil. Pečlivě jsem vymetl pavučiny, připravil postýlku a stěnu namaloval barvou, která se shodovala s barvou mašle, kterou nosila kolem krku. Podařilo se mi vypozorovat její oblíbenou barvu, a tak jsem znovu zabodoval.

Po 3. si chtěla ověřit, jak moc dobře se umíme racionálně dohadovat, a tak nás vyslala za veverkou, že kdo jí přesvědčí, aby mu dala zlatý oříšek, tak vyhraje. Všichni ostatní medvědi se hádali a hádali, ale nakonec vzteky odběhli. Já jsem se v klidu pobavil s veverkou a vysvětlil jsem ji, jak moc miluju vaší maminku, nakonec byla tak hodná, že mi dala i od cesty ořechoví likér.

Vaší maminku jsem tedy dostal já. Měli jsme spolu vás. Ve dne 1. narozenin prvního z vás přišel bůh slunce a pravil: „jsi tak krásná, že mě zastiňuješ, a nic nesmí zastínit slunce. Odteď navždy budeš zářit jen v noci.“

Od té doby chodím vždy o úplňku k téhle studánce, abych ji pozdravil. Dnes je výjimečný den, už půjdete do školy a já jsem vám chtěl povědět pravdu.“

Jak medvěd dopověděl svůj příběh, šli ke studánce a zahleděli se do ní. Od té doby chodí medvědi k této studánce, aby si projevovali vzájemnou lásku a uctívali památku skutečné hvězdy.

Konec.