Bez podstaty

Šedivej barák a venku se smráká,
zemřelej lístek na cestu spad.
Dlažební kostky a po cestě jdeš,
jsi jak ten lístek i když upadneš.

Svět vidíš tmavší, ty zrcadlo máš,
černej kufřík v ruce a parfém.
Ať jsi, ať nejsi, sám stojíš,
ale mezi hlavami, sousto nedojíš.

Na travnatý louce kostky nikde,
změnu nenajdeš, jen zelenou.
Nemůžeš utýct, nemáš kam běžet,
a ty to víš, že nebude sněžet.

Pahorek prostý beze špičky
a na něm malá kaplička.
Bolí tě nohy, nikam nechoď,
do postele zas se naloď.

Porostlej kámen, co zažil leccos,
ale nic si zas nenašel.
Jsi jeden z mnoha, smrt tě čeká
a tvoje mysl na tebe štěká.