Básnický automatismus

Na stole medu sklenice,
sklenice, která nemá tam být.
Sladké pokušení, měsíce,
s ozvěnou, jak vlci výt.

Snad bych ji otevřel,
a pod skonáním sil,
na všechno zanevřel.
Pak už bych vodu pil.

Mléko s medem
to je kolébka.
Piv ho před spaním,
to růžové doháním.

Básnický automatismus
je absurdní směr.
Já nevím, co píšu,
já chci spát už jen.

Po lžíci medu
v mléce dětství
zavíral jsem víčka.
Našel jsem to,
co mě hýčká.